Začínám mít pocit, že bych měl svému weblogu dát podtitul aneb život štěněte. Skutečnost je taková, že nový člen domácnosti, skoro čtyřměsíční vlčanda Esta, mi efektivně zabírá většinu času. A o tom zbytku tady psát nechci -- popisování jednání o implementaci geografického informačního systému nepochybně zaujme ještě méně lidí, než štěněcí historky.
Narozdíl od Myshi se i při venčení vlky snažím zachovat dekorum, což se jí zřejmě nelíbí, takže se naučila, kterak již co štěně strhnout koně, konkrétně mne. Stačí se rozběhnout a napálit mi to zezadu do kolen :) Jenom doufám, že se jí to povedlo omylem (ještě se nepohybuje na sto procent jistě, zvlášť ve sněhu), a že to nebude moc často opakovat. Nemám v zásadě nic proti tomu, válet se v jednom chumlu s vlčákem, ale pokud bych si mohl vybrat, zvolil bych si pro to jiný podklad, než zasněžený chodník :)