Protože se zabývám kybernetickou bezpečností a kryptografií, když řeknu slovo "pečeť", většina lidí si představí pečeť elektronickou, digitální podpis, certifikáty, časová razítka... V tomto článku nicméně bude řeč o skutečných pečetích, fyzicky vytvořených z pečetního vosku. Ukážeme si, jak takovou pečeť vyrobit a používat.
Nepovažuji se v tomto ohledu za odborníka, ale pečetě a pečetění mne fascinují už docela dlouhou dobu a věnoval jsem jim dost času.
Pečeť může sloužit v zásadě ke dvěma účelům. Řečeno moderní terminologií je to autentizace a ochrana integrity.
Používáme-li pečeť jako autentizační mechanismus, je chápána jako náhrada podpisu. Předpokládáme, že oprávněný držitel pečetidla jej chrání před zneužitím. V tomto ohledu jsou pečeti dnes v podstatě bezcenné, protože padělat pečetidlo na základě známého otisku je dnes velmi jednoduché a levné.
Dodnes lze nicméně pečeť úspěšně využít jako ochranu integrity zprávy, resp. její obálky. I v moderní době může klasická pečeť sloužit jako "tamper-evident" mechanismus. Zejména když si trochu pomůžeme moderními technologiemi. Pečeť lze po vytvoření vyfotografovat a při kontrole neporušenosti fotografii porovnat se skutečností. I pokud by se útočníkovi podařilo získat pečetidlo (nebo vyrobit jeho kopii), nebude schopen přesně napodobit původní tvar pečeti, případně barevné složení (použijeme-li více barev pečetního vosku).
Vybavení
Na obrázku vidíte rozličné vybavení, které lze k pečetění použít. Nepotřebujete všechno, na fotografii je spíše maximalistické vybavení. Najdete tam:
- Pečetidlo, o němž bude za chvíli řeč podrobněji.
- Speciální lžičku na rozpouštění pečetního vosku, kterou ale lze nahradit obyčejnou lžící.
- Několik druhů pečetního vosku v tyčinkách nebo granulích.
- Zdroj tepla: svíčku nebo butanový hořák. Lze použít i horkovzdušnou pistoli, ale u ní vadí síla proudu vzduchu.
Pečetidlo
Nejdůležitější, nenahraditelné a nejobtížněji získatelné je pečetidlo. Jde o kovovou matrici, do níž je vyryt negativní a zrcadlově otočený motiv. Ten může být jednoduchý (jako je emblém koňské hlavy na mém osobním pečetidle), ale může být i velmi složitý a využívat více plastických úrovní.
Máte-li patřičné dovednosti a vybavení, můžete si jej samozřejmě vyrobit sami. Výroba pečetidla u českých firem stojí od tisíce korun výše. Já jsem si ho nechal vyrobit v Číně za cenu přibližně pětinovou, stačí na Aliexpressu nechat vyhledat "custom wax stamp".
Pečetidla bývají obvykle kulatá (i když možný je jakýkoliv tvar) a mají průměr cca. 20-50 mm. Čím je průměr pečeti větší, tím je její výroba komplikovanější a tím více vosku potřebujete.
Pokud pečetidlo nemáte a chcete si to celé jenom nezávazně vyzkoušet, můžete místo pečetidla zkusit použít minci. Jako držadlo jsem použil neodymové magnety (všechny české mince jsou feromagnetické). Výsledek nicméně není příliš uspokojivý.
Pečetní vosky
Pečetní vosky lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. Nevím zda mají nějaké oficiální názvy, já je označuji jako tvrdé a měkké.
Tvrdý pečetní vosk koupíte běžně v papírnictví v podobě tyčinek cca. 20 centimetrů dlouhých. V životě jsem viděl pouze dvě barvy: jedna je klasická tmavě červená a někdy před dvaceti lety jsem viděl i tmavě zelenou. Označuje se jako bankovní nebo poštovní pečetní vosk. Nepodařilo se mi zjistit, je-li mezi nimi nějaký rozdíl. Zeptal jsem se ve společnosti Centropen, která je pokud vím jediným českým výrobcem, jaký je mezi nimi rozdíl. Dostalo se mi odpovědi, že bankovní pečetní vosk je mnohem kvalitnější a pro jeho zjemnění se do něj přidává šelak, aby lépe lepil. V porovnání s poštovním pečetním voskem má bankovní pečetní vosk menší křehkost, vyšší pevnost a vyšší přilnavost.
Tento druh vosku je tvrdý a křehký, v čemž spočívá jeho smysl. Při pokusu o otevření se zlomí a jaksi oddrolí, přičemž na papíře zanechá typickou barevnou skvrnu. Pečeti jsou historicky věrnější, ale náchylné na hrubší zacházení. Obávám se, že třeba poštovní přepravu by pečeť z tvrdého vosku nejspíše nepřežila.
Měkký pečetní vosk kupuji na AliExpressu a funguje na jiném principu. Jím vytvořená pečeť zůstává do jisté míry pružná a nelze ji zlomit. Nicméně zapeče se do papíru takovým způsobem, že ji nelze odstranit bez jeho poškození. Díky této vlastnosti bez problémů přežije jakékoliv běžné zacházení i poštovní přepravu. Výhodou také může být, že se prodává v mnoha barevných variantách, včetně metalických, zlaté a stříbrné.
Vyskytuje se v zásadě ve třech provedeních. První je obyčejná tyčinka, asi deset centimetrů dlouhá, v průřezu cca. 10 x 10 mm. Druhé provedení je totožné, ale uprostřed je knot, jako u svíčky. Třetí provedení je v podobě malých granulí.
Vytváříme pečeť
Nejjednodušší je práce s měkkým voskem s knotem. Ten stačí zapálit a nakapat na žádané místo dostatečné množství úplně stejně, jako kdybyste kapali vosk z běžné svíčky. Výhodu zde mají příznivci BDSM, kteří budou patrně obeznámeni s tím správným grifem, jak svíčkou rovnoměrně otáčet a kapat vosk :-)
Poté do ještě horkého vosku přitiskneme pečetidlo a vyčkáme několik sekund. Vosk mezitím ztuhne. Někdo pečetidlo před použitím namáčí do vody nebo použije kapku oleje, aby šlo lépe a čistě zvednout. Já jsem nikdy nic takového nedělal a problémy jsem neměl.
Na obrázku vidíte výsledek. Tato pečeť není dokonalá, protože vosku bylo málo a neobklopil celé pečetidlo. Nedostatek vosku u větších rozměrů je u tohoto typu pečeti častý problém, protože vytvoření dostatečného množství nějakou dobu trvá, přičemž vzdálenější oblasti mezitím chladnou.
S tvrdým pečetním voskem (nebo pokud měkký vosk knot nemá) je práce jiná. Konec tyčinky nahřejte nad plamenem. Tradiční je použití svíčky, já poněkud ahistoricky dávám přednost propanbutanovému hořáku. Vosk nechte kapat na správné místo. U tvrdého pečetního vosku je možné přitisknout rozměklý konec k papíru a vytvořit tak solidní základ pečeti, vytvořit odpovídající tvar vhodné velikosti. U měkkého vosku se mi to nedařilo. Do této loužičky pak opět na několik sekund vložte pečetidlo.
Poslední možností je pečetní vosk předem rozpustit v nějaké nádobě a na papír ho prostě nalít. Tuto možnost musíte použít, máte-li pečetní vosk ve formě granulí, ale můžete uštípnout nebo ulomit i kus vosku z tyčinek. Pro rozpuštění můžete použít speciální misku (viz foto), ale postačí i obyčejná lžíce. Důležité je, aby objem rozpuštěného vosku odpovídal potřebnému množství a rozměru pečeti.
Vosk můžete rozehřát nad svíčkou. Já obecně dávám přednost již zmíněnému PB hořáku, ale s ním je nutné zacházet opatrně, aby vosk nezačal pěnit nebo se vařit a na pečeti nebyly bublinky (na detailní fotografii níže je vidět, že já jsem to zcela neuhlídal a nějaké bublinky tam jsou).
Můžete smíchat i různé barvy vosku, a to buď přímo v misce/lžíci, nebo různé barvy rozpustit samostatně a pak smíchat až na místě. Výsledky bývají poněkud nepredikovatelné, v závislosti na interakci jednotlivých pigmentů. To je vidět i na fotografii. Smíchal jsem růžovou, modrou a zlatou v poměru 1:1:1 a přitom zlatá je zcela dominantní.
Ve všech předchozích případech jsem pečetil buďto obálku, nebo přeložený papír a předpokládalo se, že po ověření pravosti pisatel pečeť rozlomí nebo papír roztrhne.
Jak již bylo napsáno výše, pečeť lze využít i na místě podpisu nebo razítka (dnes spíše symbolicky). Pečetní vosk lze nanést na papír a otisknout do něj pečetidlo, čímž vznikne plastický ekvivalent otisku razítka.
Na běžném hladkém kancelářském papíru doporučuji používat plastický vosk. Má zkušenost je, že pro tvrdý vosk je běžný papír příliš hladký a pečeť na něm moc nedrží. Nicméně pokud má papír texturu, lze použít i ten.
Samostatné pečeti
Dosud jsem se zabýval tím, jak pečeť přidělat k papíru. Pečeť může nicméně fungovat i samostatně, třeba jako upomínkový předmět nebo průkaz.
Chcete-li vyrobit samostatnou pečeť, doporučuji jako podkladový papír použít lesklý, "voskový" papír, který tvoří podkladovou vrstvu samolepek, případně samolepících štítků. Z něj pak lze hotovou pečeť snadno a bez poškození sloupnout.
Do pečeti můžete zatavit i provázek nebo stuhu. Buďto samostatně, nebo přidělanou na dokumentu. Doporučuji naaranžovat ji do správného tvaru a zatížit něčím dostatečně těžkým, aby držela tvar.
Pak na místo překřížení nakapejte nebo nalijte dostatečné množství pečetního vosku (což bude více, než při běžném pečetění papíru). Jako podklad použijte opět voskový papír ze samolepky.
Do roztaveného vosku pak otiskněte pečetidlo. Pokud jste vše udělali správně, jsou obě stuhy zatavené do vrstvy vosku a nejdou bez poškození vyjmout.