V souvislosti s válkou na Ukrajině se ve veřejném prostoru množí vlajky - české, ukrajinské, občas i ruské. Ne vždy jsou použité správně, což mne dráždí, neboť se zde potkává můj specifický vztah k symbolům obecně (daný mými sociopatickými sklony), vlajkám zejména (jedním z mých mnoha low-key koníčků je vexilologie, tedy nauka o vlajkách) a obecná mírná OCD. Jak s vlajkou coby symbolem správně nakládat?
Vlajka, prapor nebo hadr na podlahu?
Čeština jako jeden z mála jazyků rozlišuje mezi vlajkou a praporem. Rozdíl je ve fyzickém provedení. Vlajka není pevně spojena se stožárem, ale je obvykle navlečena na lanku, po kterém se na něj vytahuje. Zatímco prapor je neoddělitelně připevněn na žerdi, obvykle šitým tunýlkem. Bavíme-li se o ideji, mluvíme vždy o vlajce (máme státní vlajku, nikoliv státní prapor), ale může mít fyzické provedení praporu.
Pojem prapor se také často používá v případě, že se vyskytuje pouze v jednom exempláři. Například u praporů vojenských jednotek nebo místních spolků dobrovolných hasičů. V takovém případě existuje jenom jeden (zpravidla slavnostní, vyšívaný) konkrétní exemplář.
Ať už tu věc budeme nazývat jakkoliv, je nutné hned na úvod udělat krok vzad a zamyslet se nad tím, co to vlastně vlajka je, proč ji používáme a jaký je rozdíl mezi ní a hadrem na podlahu.
Tak v první řadě ten, že zatímco hadr na podlahu můžete v nouzi použít jako vlajku (pokud je ještě dostatečně bílý), opačně to není moc praktické. Většina vlajek s nimiž se prakticky setkáte se dnes vyrábí tiskem na nylonový podklad, takže jsou dost nenasákavé, což je z použití jako hadr na podlahu vylučuje.
Jak to ve své slavné scénce řekli moji oblíbení kouzelníci Penn & Teller, vlajka je piece of cloth with nothing but meaning. Vlajka sama o sobě je bezcenný kus hadru, který se většinou ani na tu podlahu nehodí. Jediné co jí dává nějakou hodnotu je právě to, že je symbol, o kterém jsme se svévolně rozhodli, že mu dáme nějakou hodnotu a budeme ho uctívat.
Každý národ to dělá po svém. Asi největší fanatici, pokud jde o státní vlajku, jsou ve Spojených státech (proto jsem vlajku USA zvolil jako ilustrační obrázek k tomuto článku). Kdo jste tu zemi navštívil, jistě mi dáte za pravdu, že vlajku s hvězdami a pruhy (The Star-Spangled Banner, jak je nazývána v tamní hymně) najdete prakticky všude a v mnoha podobách. My v České republice jsme s užíváním naší státní vlajky podstatně umírněnější. Dá se říct, že zatímco Američané vyjadřují úctu své vlajce tím, že ji mají všude, my jí vyjadřujeme úctu tím, že ji používáme pouze zřídka, při obzvláště důležitých příležitostech.
Tím spíše bychom ji měli používat správně. A chceme-li prokazovat používáním vlajky cizího státu - dnes Ukrajiny - úctu tomuto státu, měli bychom i to dělat správně.
Vlajka České republiky
Státní vlajku ČR není nutné představovat. Je stejná jako vlajka Československa a je v podstatě ukradená. Český stát ji používá na základě dost nefér legislativního triku.
Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky.
Čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 542/1992 Sb. o zániku České a Slovenské Federativní Republiky
Při rozdělení ČSFR bylo dohodnuto, že žádný z nástupnických států nebude užívat státních symbolů ČSFR. Česká republika tuto dohodu obratem porušila způsobem, který hezky symbolizuje způsob, jakým se v následujících letech zacházelo s právem obecně. Ústavní zákony byly českou ústavou demotovány na úroveň zákonů běžných a byl přijat zákon 3/1993 Sb. o státních symbolech, který podle pravidla lex posterior derogat priori (novější zákon má přednost před starším) dohodu o dělení federace přebil.
Jeden můj kamarád Slovák s oblibou tvrdí, že Andrej Babiš je pomsta Slovenska za tu ukradenou vlajku a že si máme dát pozor, protože takových politiků tam mají ještě dost.
Většina lidí snad ví, že se česká vlajka v horizontální poloze vyvěšuje tak, že červené pole je dole a bílé nahoře. Existuje na to i mnemotechnická pomůcka, že je to jako pěna na pivě. Již méně se ví, že vyvěšuje-li se vlajka vertikálně ("na výšku"), nestačí ji jenom otočit o 90°, ale musíme ji převrátit naruby (bílé pole je vlevo, modrý klín nahoře a směřuje dolů). Tuto chybu při vyvěšování dělá hodně lidí a často i státních institucí.
Málokdo ovšem ví, proč tomu tak je. Důvod je, že "nejčestnější místo" vlajky je vlevo nahoře. Proto také, obsahuje-li vlajka nějaký další znak i symbol, je obvykle v levé horní čtvrtině (pokud není uprostřed). No a "levá horní" čtvrtina zůstává i při otočeném vyvěšení, proto se vlajka otáčí nejenom v jedné, ale i ve druhé ose. Z tohoto obecného pravidla jsou samozřejmě výjimky, zejména pokud vlajka obsahuje nějaký nápis nebo specifický symbol. Může mít pro svislé vyvěšení i speciální verzi. Například slovenský zákon 36/1993 Z. z. o štátnych symboloch Slovenskej republiky a ich používaní definuje kromě státní vlajky i státní korouhev, na které je státní znak proti vlajce pootočený o 90°.
Vlajka Ukrajiny
Jak vypadá vlajka Ukrajiny v těchto dnech ví každý, ale pro jistotu si to připomeňme:
Při klasickém vyvěšování na šířku je žlutý pruh dole. I na to je mnemotechnická pomůcka, že to vypadá jako pole slunečnic (což je ukrajinská národní květina) a nad ním modré nebe. Při vyvěšování na výšku je to stejně jako s vlajkou ČR, totiž že je nutné ji otočit kolem obou os a tedy modrý pruh je vlevo.
Vlajku s modrým pruhem dole a žlutým nahoře používalo několik krátce existujících státních subjektů na území současné Ukrajiny krátce po první světové válce. Modré pole dole má symbolizovat řeku Dněpr a žluté pole nahoře zlaté střechy křesťanských chrámů.
Občas se lze setkat i s variantou, která má v levé horní části trojzubec (národní symbol) nebo rovnou celý státní znak Ukrajiny. Je to jeden z návrhů o nichž se uvažovalo při vzniku současného státu, ale nakonec nebyl schválen.
Jak vyvěšovat vlajky
Obecně není vhodné vyvěšovat samostatně vlajku cizího státu na území státu jiného, aniž by byla společně s tím vyvěšena domácí státní vlajka. Nicméně explicitně to zakázané není a s ohledem na současnou situaci lze vyvěšení ukrajinské vlajky samostatně jistě tolerovat. V takovém případě stačí dodržovat výše uvedená pravidla a pár obecných zásad, která jsou dle mého názoru vcelku logická: totiž že vlajka by neměla být poškozená, špinavá a měla by být vyvěšena tak, aby se za žádných okolností nedotýkala země. Dále pak by měly být všechny vlajky stejně velké, resp. měly by mít stejný kratší rozměr. Různé vlajky mají různý poměr stran; česká a ukrajinská mají shodně poměr stran 2:3, Union Jack (vlajka Spojeného království), má poměr stran 1:2 a například vlajka USA 10:19. Každá vlajka také musí mít svůj vlastní stožár. Výjimkou je vlajka USA, kterou lze vyvěsit na jednom stožáru společně s vlajkou federálního státu.
Při umisťování vlajkových stožárů nebo držáků na prapory je třeba neoplývat zbytečnou kreativitou, umisťovat je logicky a pokud možno pravidelně. Typický příklad jak se to nemá dělat předvádí moje oblíbená městská část Praha 7. Tu se mi sice systematickou šikanou podařilo přimět k dodržování vlajkové etikety, ale na nové budově radnice má šest výložníků na prapory umístěných ve skupinách po dvou, přičemž obvykle vyvěšuje lichý počet vlajek, takže výsledek vypadá přinejmenším zvláštně.
Pokud vyvěšujeme několik vlajek, je nutné dodržovat jejich pořadí, vzájemnou polohu. Základní pravidla v ČR určuje zákon 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů a jejich porušení je přestupkem, za který můžete dostat pokutu až 30 000 Kč. Další pravidla vycházejí z obecných heraldických a vexilologických zvyklostí - říká se jim vlajková etiketa. Zmíním jenom ta nejzákladnější.
Pokud je vyvěšeno více vlajek, vychází jejich poloha z následující hierarchie (od nejvyšší k nejnižší):
- Státní vlajka ČR
- Státní vlajky cizích států
- Vlajky vyšších územněsprávních celků (států ve federaci, v ČR krajů)
- Vlajky nižších územněsprávních celků (např. měst a obcí)
- Vlajky městských částí a obvodů
- Vlajky mezinárodních organizací
- Vlajky národních organizací
- Vlajky firemní
- Vlajky osobní nebo služební
Pokud je vyvěšeno více vlajek stejné úrovně (např. více státních vlajek), řadí se v ČR podle abecedy dle českého názvu. Poslední dobou se rozmáhá speciální postavení vlajky EU. Ta by - jako vlajka mezinárodní organizace - měla patřit za městské části a obvody, nicméně řadí se za státní vlajky (a před vlajky vyšších územněsprávních celků). Nepodařilo se mi najít žádné formální předpisy toto upravující, takže je asi přijatelné obojí.
Z uvedených pravidel existuje řada výjimek, s nimiž se ovšem český uživatel nejspíše obvykle nesetká. Např. v USA se vlajky států řadí nikoliv podle abecedy ale podle data vstupu do unie. V UK jsou zase osobní či služební vlajky příslušníků královské rodiny nadřazeny státní vlajce. Může se nás ovšem týkat to, že v rámci institucí EU a NATO se národní vlajky vyvěšují sice podle abecedy, ale v pořadí daném názvem země v jejím vlastním jazyce (aby byly vždy ve stejném pořadí, bez ohledu na to, na území kterého státu jsou vyvěšeny).
Hierarchie ovšem neznamená pořadí! Je-li vyvěšeno více vlajek, je nejčestnější místo buďto uprostřed (při lichém počtu) nebo vlevo v prostřední dvojici (při počtu sudém), obojí při čelním pohledu na zdobený objekt. Z hlediska čestnosti se pak místa střídají ve dvojicích levá-pravá.
Je-li vyvěšeno např. pět vlajek, je pořadí z hlediska místa četnosti následující:
4 - 2 - 1 - 3 - 5
Pokud je vlajek šest, je pořadí následující:
5 - 3 - 1 - 2 - 4 - 6
Vyvěšujete-li tedy vlajku českou a ukrajinskou, měla by česká vlajka být vlevo a ukrajinská vpravo.
Praktické příklady
Vyvěšujeme čtyři vlajky, podle pořadí hierarchie jsou to:
- Státní vlajka ČR
- Státní vlajka Ukrajiny
- Vlajka Pardubického kraje
- Vlajka Pardubic
Jejich fyzické pořadí vidíte na následujícím obrázku (kraj - ČR - UA - město):
Vyvěšujeme pět vlajek, přidali jsme ještě vlajku Slovenska. Ta bude z hlediska hierarchie mezi státní vlajkou ČR a vlajkou Ukrajiny (má před ní přednost, protože je podle českého názvu v abecedě dřív).
Jejich fyzické pořadí je následující (kraj - SK - ČR - UA - město):
Smuteční prapor
Vlajka může být použita pro vyjádření smutku. Ať už veřejnoprávního (je-li vyhlášen státní smutek) nebo soukromého (např. při úmrtí zaměstnance instituce). U nás se v takovém případě vyvěšuje na půl žerdi. To znamená, že se vytáhne až na vrchol a poté se spustí tak, aby spodní lem vlajky dosahoval zhruba do ½ až ⅔ výšky stožáru. Symbolický význam tohoto zvyku je, že na vrcholu stožáru je ponecháno místo pro neviditelnou vlajku Smrtě, která je nadřazena všem vlajkám pozemským.
Pokud má státní vlajka formu praporu, není možné spuštění na půl žerdi, takže se místo toho používá smuteční (černý) prapor, který se vyvěšuje z hlediska hierarchie hned za českou státní vlajku. Smuteční vlajka (vyvěšovaná na stožár) by se v ČR používat neměla.
V jiných státech mohou být zvyklosti jiné. Například vlajku Saúdské Arábie není povoleno stahovat na půl žerdi, neboť obsahuje šahádu, vyznání víry (islámské) a nemůže být tímto způsobem ponížena. V Rusku nebo Nizozemí je zvykem na znamení smutku vlajku doplnit černou stuhou.
Případová studie: věznice Rýnovice
Rýnovického kriminálu jsem si povšiml v lednu 2018, když v rámci klasického mediálního kýče "volí se i za mřížemi" zpravodajskými servery proběhly fotky tamní volební místnosti. Poznáte, co je na ní špatně?
V říjnových volbách do Senátu tentýž rok to už udělali správně:
Nejspíš omylem, protože v listopadu téhož roku mají v kanceláři (nejspíš ředitele věznice) prapory vyvěšené ve špatném pořadí:
Do května 2019 to stihli opravit, protože na fotkách oslavujících spolupráci s krajským ředitelstvím Policie ČR je mají správně, minimálně co se státní vlajky týče (ta fialová bude vlajka Vězeňské služby, tu třetí nepoznávám):
To jim ovšem nezabránilo tentýž druh chyby udělat dnes, kdy na nejčestnější místo dali vlajku EU a vlajku ČR vyvěsili pro jistotu nejenom na špatné místo, ale ještě obráceně:
Na setkání se zástupci neziskového sektoru to asi v rámci svých možností vyřešili nejlépe. Na jedné fotce je vidět jenom státní vlajka a žádná jiná, na druhé fotce z téhož ceremoniálu pro jistotu není státní vlajka vůbec, jsou tam jenom zbylé dva prapory, což bude asi pro všechny zúčastněné - zejména pro tu státní vlajku - nejlepší:
Navíc je to nejspíš nakažlivé. Protože setkání ředitelů věznic Libereckého kraje s tamním hejtmanem se dělo v base nikoliv rýnovické ale liberecké, ale zřejmě pouhá přítomnost rýnovického ředitele postačovala k tomu, aby tam vlajky vyvěsili také špatně:
Pro záznam, nikdy jsem netvrdil, že mám normální koníčky :)