Mám několik oblíbených spisovatelů. Podle mého názoru se jedná o velice známá jména, nicméně poslední dobou jsem zjistil, že některým lidem mnoho neříkají - a to i těm, kteří hodně čtou.
Rozhodl jsem se tedy o svých oblíbencích napsat sérii krátkých článků, kterými bych na ně upozornil. Zároveň se pokusím nějak přehledně objasnit, proč se mi zrovna jejich dílo líbí a co v něm vidím. Chci zdůraznit, že zde popisuji pouze svoje vlastní názory, které nutně nemusejí odpovídat tomu, co autor chtěl čtenářům sdělit.
Isaac Asimov
- Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
- Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
- Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Tyto tři věty, obvykle nazývané Asimovovy zákony robotiky, jsou autorovým pravděpodobně nejznámějším dílem. Ačkoliv je zatím nutně nepotřebujeme, nemaje samostatně myslících robotů, překročily dávno hranice science fiction a zařadily se mezi seriózně brané poučky robotiky: vědy, které dal Asimov jméno.
Ačkoliv se v tomto oboru stal nejznámějším, bylo by chybou vnímat Asimova pouze jako spisovatele science fiction. Jeho osobnost byla vpravdě renesanční. Je autorem více než čtyřech stovek knih, z nichž signifikantní část tvoří seriózní vědecká pojednání, ovšem o imponující šířce témat. Asimov psal o fyzice, astronomii, historii, ale třeba též o literatuře a náboženství.
Českému čtenáři je ale Asimov přístupný pouze jako autor sci-fi. Není mi známo, že by jeho populárně vědecké knihy kdy byly vydány v češtině a je nepravděpodobné, že by se tak stalo v budoucnu: ačkoliv Asimov byl vizionář, za ty desítky let které mezitím uplynuly, se většina vědních oborů významně posunula, často i za hranice Asimovovy imaginace.
Nadace
Nejznámějším, ačkoliv dle samotného autora nikoliv nejzdařilejším, jeho dílem je série Nadace:
- Nadace
- Nadace a říše
- Nadace na hranicích
- Druhá Nadace
- Nadace a Země
- Předehra k Nadaci
Pomocí vědy zvané psychohistorie je vypočítáno, že lidské impérium čeká zkáza, která uvrhne lidskou civilizaci na desítky tisíc let do chaosu a temna. Hari Seldon, objevitel této vědy, proto ustanoví daleko od Země Nadaci, která má působit tak, aby bylo toto období zkráceno.
Robotické povídky
Podle mého osobního názoru představují vrchol Asimovovy tvorby. S výjimkou čtyř románů (Ocelové jeskyně, Nahé slunce, Roboti úsvitu, Roboti a Impérium) se jedná o obvykle krátké povídky. Ty svou stavbou připomínají detektivní příběh a obvykle se tak či onak točí kolem praktických implementací třech zákonů robotiky.
Myslím si, že právě v robotických povídkách se plně projevuje unikátní kombinace autorovy představivosti, překvapivě logického myšlení a rozsáhlých znalostí.
Nejznámější sbírkou Asimovových povídek je i u nás mnohokrát vydaná "Já, robot" (I, robot).
Já, Asimov
V duchu této sbírky nazval Asimov svou autobiografii "Já, Asimov". Jedná se o mohutnou, téměř sedmisetstránkovou knihu (česky vydal v roce 1996 Český Spisovatel), ve které Asimov popisuje své názory, současníky (obvykle významné spisovatele sci-fi) a literární tvorbu.
Asimovova autobiografie hodně ovlivnila mé názory a tím i můj život. Stejně jako jeho roboti, i Asimov se chová logicky a své názory podává způsobem, s nímž se obvykle nedá polemizovat. Od doby, co jsem si jeho knihu přečetl, se na vědomé i nevědomé úrovni často řídím jeho zásadami. A ono to funguje.
Odkazy a informace
Hodně Asimovových knih vyšlo již začátkem devadesátých let a jsou dnes prakticky nesehnatelné (s velkým štěstím na ně narazíte v antikvariátech, nebo - zpravidla v případě jeho autobiografie Já, Asimov - v Levných knihách.
Svítá však na lepší časy, protože Mladá Fronta začala znovu vydávat Nadaci (zatím vyšly první dva díly) a nakladatelství Triton vydává jeho povídky.