altair.blog

Rubrika Koně

Nervy
Na Twitteru teď běží "co byste vzkázali sami sobě když vám bylo dvacet, ve třech slovech". Upřímně, stručnost mi nikdy nešla. Napadá mě jenom "buy Bitcoin" a na to mi ještě jedno slovo zbylo. A to zatím nejzásadnější poznání, k němuž jsem ve věku od dvaceti do současných dvaačtyřiceti dospěl, se do třech slov nevejde.
Proč už nikdy nevylezu na petřínskou rozhlednu
Na Asku se mne někdo zeptal, co už nikdy v životě neudělám. Takových věcí je hodně, ale k jedné se váže zajímavá historka, o kterou se s vámi chci podělit. Už nikdy v životě nevylezu na petřínskou rozhlednu, poté co jsem ji jednou navštívil za poněkud zvláštních okolností.
Jak jsem nepřidal na blog komentáře
Lidé se zkušenostmi z publikování na Internetu se vesměs shodují, že komentáře u článků jsou žumpa. Na obecných serverech bývají trpěny dílem ze setrvačnosti, dílem z obchodních důvodů nebo více či méně pomýlené představě o těchto. U technických serverů nicméně komentáře mývají smysl. Takže jsem je zavedl. Pomocí GitHubu.
Demokracii bychom měli, chybí nám republika
Za několik okamžiků začnou bombastické oslavy stoletého výročí vzniku československé republiky. Podle mého názoru ovšem není moc co oslavovat. Po sto letech máme pořád stát, máme i demokracii, ale chybí nám to nejdůležitější: svoboda a v kontextu oněch oslav, republika.
Co stojí dobrá rada
Poslední dobou mi přišlo několik dotazů, jestli je možné si mne najmout a za jakých podmínek. Odpověď je obecně ano - živím se tím. Ceny a podmínky mám vesměs pevné a nevidím důvod je nezveřejnit, takže tady jsou.
Čtvrtstoletí psaní
Všechno to začalo tak nevinně: jedním z mnoha marných pokusů mých rodičů zajistit, abych si vydělal nějaké peníze poctivou prací. Místo abych jako kolportér prodával noviny na ulici, začal jsem do nich psát. A následujícího čtvrt století nepřestal.
Cesty do jiných světů s Kindle
Když jsem byl mladší, velice rád jsem četl science fiction a fantasy. Mám je pořád rád, ale časem jsem zjistil, že ty nejzajímavější světy se nacházejí v naší realitě. Jenom kolem nich chodíme, aniž bychom si jich všimli.