Nudně se to opakuje znovu a znovu: pokaždé, když se někde zmíním o tom, že cosi vařím nebo peču, ozve se z různých stran záplava překvapených výkřiků. Nastal čas tomu učinit přítrž. Zvažoval jsem uspořádání tiskové konference nebo publikaci prohlášení prostřednictvím ČTK, ale nakonec jsem se rozhodl, že se spokojím jenom se zápiskem na blogu.

Že rád jím, to je myslím docela zřejmé při byť jenom letmém pohlédnutí na mou tělesnou schránku. Pokládám tedy za docela přirozené, že jsem zatoužil po tom dobré jídlo nejenom jíst, ale také umět vyrábět. Takže vařím velmi rád, docela často a jsem přesvědčen, že i docela dobře. I když se to od poněkud děsivě vypadajících programátorů obecně nečeká. Jsou ovšem výjimky, o čemž svědčí i kniha Giga Bites: The Hacker Cookbook, kterou jsem před více než deseti lety dostal od jedné kamarádky.

S Myshí si v tomto docela rozumíme a celkem rádi experimentujeme. Samozřejmě, soužití dvou ajťáků s sebou nese jistá specifika. Jako například to, že recepty neuchováváme v mírně oslizlém sešitku (jako moje babička), ale ve veřejných složkách našeho Exchange serveru a že nákupní seznam na suroviny si posíláme e-mailem a já si ho synchronizuju do PDAčka.

Takže v současné době kromě jiných věcí (jako třeba upgrade tohoto blogu na Microsoft .NET 4.0 beta 2) peču vánoční cukroví. Jeden druh, ten nejoblíbenější: plněné ořechy. Chcete-li recept, tady je:

Všechny suroviny (já tedy obvykle zpracovávám čtyřnásobné množství) smísíme a zpracujeme do těsta. Mně osobně se osvědčuje ruční hnětení na rovné ploše, robotizace v tomto ohledu nepomáhá. Vzniklé těsto je dobré nechat na pár hodin odležet a pak nacpat v tenké vrstvě do formiček (nejlépe ve tvaru vlašských ořechů) a nechat upéct. Mně se osvědčuje 15 minut při 180 stupních.

Moje letitá leč v mnoha ohledech stále praktická příručka "Ideální manžel aneb Co má vědět každý mladý muž před vstupem do manželství" praví, že kombinačky jsou nástrojem případným k manipulaci s předměty, které nemůžete (protože jsou příliš malé) nebo nehodláte (protože jsou příliš horké) držet holýma rukama. Typickým případem druhého důvodu jsou například formičky s upečeným cukrovím. Místo zastaralé a nepraktické manipulace prostřednictvím utěrek či chňapek lze kombinačky s výhodou využít při vyklepávání horkého pečiva z formiček. Tolik tedy odpověď na druhou častou otázku, a to proč sakra potřebuju při vaření kombinačky.

Poté, co je dopečeno, je třeba plniti. Recept na náplň je následující:

Množství náplně je dost variabilní a závisí na tvaru vašich formiček. Já mám bohužel toliko formičky dosti placaté, takže jejich kapacita je omezená a náplně potřebuji spíš méně, než kolik by odpovídalo dle receptu.

Výroba je dosti pracná, zejména pokud máte obě přední nohy levé, ale výsledek stojí za to!